English version

Továrna na absolutno

(poprvé vydáno 1922)

celá kniha ke stažení v sekci "přepisy"

   Inženýr Marek vynalezl po 20leté práci stroj, kterým se hmota absolutně spálí či stráví, zkrátka zničí. Tim absolutním spalováním využije se úplně všech tepelných kalorií, a tak půl kilogramu uhlí muže hnát celou továrnu třeba několik hodin. V každé hmotě však je obsažen Bůh, nebo, nechceme-li to zváti bohem, absolutno. Toto absolutno se dokonalým zničením hmoty uvolní a prchá do prostoru. Vzbuzuje v každém, kdo přijde do jeho oblasti, náboženské nadšení. Inž. Marek se toho obává, má svůj vynález - karburátor - zavřený ve sklepě své továrny v Mixově ulici za pancéřovými dveřmi a inzerátem oznamuje prodej vynálezu. Jeho bývalý spolužák Bondy, president závodů Meas, čte inzerát, navštíví Marka, a ten mu odevzdá vynález. Bondy sice zakusí ve sklepě také záchvat nadšení, nicméně je to člověk venkoncem praktický a začne vyráběti karburátory ve velkém. V ulici Mixově jsou lidé stiženi náboženským fanatismem, konají zázraky, ulice je pak policií zavřena a hlídána. Bondym sestrojené karburátory vyrábějí čím dál tím více absolutna. Baggr na Vltavě způsobí nadšení plavců Kuzendy a Brychta. Kuzenda pořádá večerní náboženské seance, při nichž každého pohostí kávou. Absolutno způsobuje i levitaci, K. se vznáší nad baggrem.

   Jeden karburátor má opatřiti energii pro osvětlování celé Prahy. Při slavnosti otevření ovšem absolutno začne působiti na všechny přítomné, presidenta republiky nevyjímaje. Co se tam dálo, dovídáme se jen z dementi novin. Majitel kolotoče Binder připevní si nalezený karburátorek na svůj kolotoč, a stane se rovněž apoštolem, dojde však mezi ním a Kuzendou k hádce, žádný z nich nechce uznati vyznání druhého. Soukromý docent Blahouš píše učené pojednání o šířícím se náboženském hnutí, srovnává je s všemi religiosními jevy u všech národů, když však přemítá o efektním závěru, je sám dotčen závanem absolutna a skončí nečekaně nadšenou výzvou k víře v Boha. Páter Jošt nemá dost ostrých slov, aby v klerikálních novinách stepal šiřitele nového vyznání. Ale je vyzván biskupem Lindou, aby obrátil.
   Absolutno se totiž šíří po celém světě, každá strana si je chce přisvojiti, a tak i na konec církev katolická. Dojde ke kanonizaci Absolutna, papež je slavnostně prohlásí Bohem. Absolutno však nepůsobí jen nadšení náboženské. Jako kdysi z přemíry své energie stvořilo svět, tak teď se dává zase do práce: ne sice tvůrčí, ale obrovské práce výkonné. Pracuje v továrnách zázračně. Na př. v továrně na cvočky chrlí je tak, až nemají vůbec ceny. V přádelnách vyrábí tkaniva i z písku a vůbec z jakéhokoli materiálu. Tím nastane znehodnocení všech produktů, což však nemá za následek blahobyt, nýbrž naopak nouzi. Jen sedlák ťzachraňujeŤ situaci, protože ten naopak prodává své produkty nesmírně draho. (Je to zřejmá satira na válečné poměry.) Protože však je absolutno nekonečné, a lidé jsou omezeni konečnem, chápe je každý jen po svém, tím vznikají konflikty a na konec se rozpoutá všesvětová obrovská válka. President Bondy, který to tušil, skryl se před působením absolutna mezi divochy, ale i tam se dostal karburátor. Francouzský prostý voják Bobinet chce se stát moderním Napoleonem. Má nápad rozstřílet všechny karburátory a daří se mu to snadno. Dobude postupně celé Francie, stane se francouzským císařem. Pak jdou Francouzi dobývat celého světa. Válka trvá dlouhá léta, až už nikdo ani neví, proč. Úplným vyčerpáním všech národů se končí. Zbude totiž na konec ze všech vojsk jen 13 vojáků (každý z jiného národa), ti si řeknou, že si dají pokoj, a jdou domů.
   V poslední kapitole, když už je dlouho mír, sejdou se u bývalého majitele kolotoče Bindra, který má teď hospodu, Brych s páterem Joštem. Vysvětlí si tehdejší náboženskou nesnášenlivost při jitrnicích se zelím, paralelou s různou úpravou zelí. Příchodem policajta se změní rozhovor. Ten vykládá, že při policejní šťáře na Žižkově objevil a zabavil poslední karburátor.

dodala: Zuzana Klokočníková
oskenoval a opravil: Jakub Hadraba
Zdroj: František Pulec a Stanislav Sahánek: Obsahy z děl československých spisovatelů

Vydání, které jsem četla bylo II. a mělo na rozdíl od vydání I. předmluvu. Sám Karel Čapek v jejím úvodu napsal: "Dočetl jsem se na svůj román spoustu kritiky, nutno říci, že mnohdy oprávněné. K vydání I. Jsem nepsal předmluvu, neboť se domnívám, že předmluvou se už nic nespraví….."
Přečetla jsem si tedy onu zmiňovanou předmluvu, podle které se nejedná o klasický román, nýbrž o "román fejetonový", který vznikal po dopsání divadelní hry R. U. R., a to z jakéhosi mistrova pocitu prázdnoty (nudy). Karel Čapek se v předmluvě snažil uvést vše na pravou míru a tak se svěřil i s tím, jak nejprve myslel na jediný fejeton, při kterém se rozepsal natolik, že v první "sérii" vzniklo šest kapitol, ty hned druhý den odevzdal Lidovým novinám, aby je otiskovali každé pondělí, s příslibem ,že závěr dopíše a dodá co nejdříve. Závěr se však stále ne a ne utvořit. Několikráte se dostal i do časové tísně, kdy musel napsat kapitolu narychlo, což bylo v knize samozřejmě poznat a ubíralo jí to na kráse i dramatičnosti. Přiznám se, že těmi to kapitolami jsem se musela doslova "prokousat".
Jednoho dne se autor závěru přeci jen dobral a fejetony mohly být vydány i v knižní podobě.

Fejetonový román Továrna na absolutno vypráví o bohatém továrníkovi G. H. Bondym a jeho bývalém spolužákovi Ing. Markovi. G. H. Bondy nalezne jednoho dne v novinách inzerát, ve kterém kdosi z osobních důvodů nabízí převratný vynález. Nejvíce ho však zaujme jméno nabízejícího. Je jím inženýr Marek. Rozhodne se za ním odjet a darovat mu finanční obnos, neboť se domnívá, že Marek prodává vynález pro nedostatek peněz. Jak se podiví, když vidí, že jeho bývalý spolužák má slušně prosperující továrničku na žárovky a kapitál mu nijak nechybí.
Hned toho dne spatří Bondy i zázračný stroj. Marek ho však posílá do sklepa, kde je stroj umístěn, samotného. Klade mu při tom na srdce, aby tam nezůstával moc dlouho. Bondy ve sklepě bedlivě prohlíží stroj vypadající jako velká koule, nahoře s mřížkou. G. H. se ve sklepení zdrží déle než je zdrávo a zmocní si ho zvláštní nálada. Je mu jako by létal, jako by dosáhl duševního míru.
Ze "zajetí" stroje ho vysvobodí až Ing. Marek. Oba bývalí spolužáci o této zvláštní události diskutují a Marek se přizná, kolik lidí už tento stav zažilo a že někteří začali nejen věřit v boha, ale i uzdravovat. Sdělil mu také svou teorii. Kotel, který nazval Karburátor, získává energii rozkládáním hmoty, přičemž vytváří jakýsi vedlejší produkt. Ten zapříčiňuje stavy blaženosti a snahu být obecně prospěšným. Jakoby z hmoty uvolňoval Boha, který je podle bible ve všem. Ing. Marek Ho, ale vědecky nazývá absolutnem.
G. H. Bondy se i přesto rozhodne karburátory vyrábět a distribuovat do celého světa. V dalších kapitolách autor popisuje jaké má toto rozhodnutí následky. Lidé se dávají hromadně na dobročinnost a na víru, bohužel každý na jinou.
Začnou vznikat různé náboženské spolky. Lidé různých přesvědčení sice mohou žít nějaký čas vedle sebe, ale nakonec stejně zvítězí touha přesvědčit všechny o jediném správném názoru a to je vždy ten "můj". Nejspíše už sami odhadnete vyústění příběhu. Nastane celosvětová válka, při které se vyhladí mnohdy i celé národy.
Po řadě let bojů vše dobře dopadne: lidé se uklidní, zbylí vojáci si podají ruce a zase na nějakou dobu zvládne mír.
Na závěr mi dovolte jeden citát, vybraný z této knihy: "Každej to myslí náramně dobře s lidstvem, ale s jedním každým člověkem, to ne. Tebe zabiju, ale lidstvo spasím. A to nejni dobře, velebnosti. Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi."


Dominik Zunt 1998-2005, Eva Dušáková 2008, design: Radek Vařbuchta