(poprvé vydáno 1922)
celá kniha ke stažení v sekci "
přepisy"
Inženýr Marek vynalezl po
20leté práci stroj, kterým se hmota absolutně
spálí či stráví, zkrátka
zničí. Tim absolutním spalováním využije se
úplně všech tepelných kalorií, a tak půl
kilogramu uhlí muže hnát celou továrnu třeba
několik hodin. V každé hmotě však je obsažen Bůh, nebo,
nechceme-li to zváti bohem, absolutno. Toto absolutno se
dokonalým zničením hmoty uvolní a prchá do
prostoru. Vzbuzuje v každém, kdo přijde do jeho oblasti,
náboženské nadšení. Inž. Marek se toho
obává, má svůj vynález - karburátor
- zavřený ve sklepě své továrny v Mixově ulici za
pancéřovými dveřmi a inzerátem oznamuje prodej
vynálezu. Jeho bývalý spolužák Bondy,
president závodů Meas, čte inzerát,
navštíví Marka, a ten mu odevzdá
vynález. Bondy sice zakusí ve sklepě také
záchvat nadšení, nicméně je to člověk
venkoncem praktický a začne vyráběti karburátory
ve velkém. V ulici Mixově jsou lidé stiženi
náboženským fanatismem, konají zázraky,
ulice je pak policií zavřena a hlídána. Bondym
sestrojené karburátory vyrábějí čím
dál tím více absolutna. Baggr na Vltavě
způsobí nadšení plavců Kuzendy a Brychta. Kuzenda
pořádá večerní náboženské seance,
při nichž každého pohostí kávou. Absolutno
způsobuje i levitaci, K. se vznáší nad baggrem.
Jeden karburátor má opatřiti energii
pro osvětlování celé Prahy. Při slavnosti
otevření ovšem absolutno začne působiti na všechny
přítomné, presidenta republiky nevyjímaje. Co se
tam dálo, dovídáme se jen z dementi novin. Majitel
kolotoče Binder připevní si nalezený karburátorek
na svůj kolotoč, a stane se rovněž apoštolem, dojde však
mezi ním a Kuzendou k hádce, žádný z nich
nechce uznati vyznání druhého. Soukromý
docent Blahouš píše učené
pojednání o šířícím se
náboženském hnutí, srovnává je s
všemi religiosními jevy u všech národů,
když však přemítá o efektním závěru,
je sám dotčen závanem absolutna a skončí nečekaně
nadšenou výzvou k víře v Boha. Páter
Jošt nemá dost ostrých slov, aby v
klerikálních novinách stepal šiřitele
nového vyznání. Ale je vyzván biskupem
Lindou, aby obrátil.
Absolutno se totiž šíří po
celém světě, každá strana si je chce přisvojiti, a tak i
na konec církev katolická. Dojde ke kanonizaci Absolutna,
papež je slavnostně prohlásí Bohem. Absolutno však
nepůsobí jen nadšení náboženské.
Jako kdysi z přemíry své energie stvořilo svět, tak teď
se dává zase do práce: ne sice tvůrčí, ale
obrovské práce výkonné. Pracuje v
továrnách zázračně. Na př. v továrně na
cvočky chrlí je tak, až nemají vůbec ceny. V
přádelnách vyrábí tkaniva i z písku
a vůbec z jakéhokoli materiálu. Tím nastane
znehodnocení všech produktů, což však nemá
za následek blahobyt, nýbrž naopak nouzi. Jen
sedlák ťzachraňujeŤ situaci, protože ten naopak
prodává své produkty nesmírně draho. (Je to
zřejmá satira na válečné poměry.) Protože
však je absolutno nekonečné, a lidé jsou omezeni
konečnem, chápe je každý jen po svém, tím
vznikají konflikty a na konec se rozpoutá
všesvětová obrovská válka. President Bondy,
který to tušil, skryl se před působením absolutna
mezi divochy, ale i tam se dostal karburátor. Francouzský
prostý voják Bobinet chce se stát moderním
Napoleonem. Má nápad rozstřílet všechny
karburátory a daří se mu to snadno. Dobude postupně
celé Francie, stane se francouzským císařem. Pak
jdou Francouzi dobývat celého světa. Válka
trvá dlouhá léta, až už nikdo ani neví,
proč. Úplným vyčerpáním všech
národů se končí. Zbude totiž na konec ze všech
vojsk jen 13 vojáků (každý z jiného
národa), ti si řeknou, že si dají pokoj, a jdou domů.
V poslední kapitole, když už je dlouho
mír, sejdou se u bývalého majitele kolotoče
Bindra, který má teď hospodu, Brych s páterem
Joštem. Vysvětlí si tehdejší
náboženskou nesnášenlivost při jitrnicích
se zelím, paralelou s různou úpravou zelí.
Příchodem policajta se změní rozhovor. Ten
vykládá, že při policejní šťáře na
Žižkově objevil a zabavil poslední karburátor.
Vydání, které jsem četla bylo II. a mělo na
rozdíl od vydání I. předmluvu. Sám Karel
Čapek v jejím úvodu napsal: "Dočetl jsem se na svůj
román spoustu kritiky, nutno říci, že mnohdy
oprávněné. K vydání I. Jsem nepsal
předmluvu, neboť se domnívám, že předmluvou se už nic
nespraví….."
Přečetla jsem si tedy onu zmiňovanou předmluvu, podle které se
nejedná o klasický román, nýbrž o
"román fejetonový", který vznikal po
dopsání divadelní hry R. U. R., a to z
jakéhosi mistrova pocitu prázdnoty (nudy). Karel Čapek se
v předmluvě snažil uvést vše na pravou míru a tak
se svěřil i s tím, jak nejprve myslel na jediný fejeton,
při kterém se rozepsal natolik, že v první "sérii"
vzniklo šest kapitol, ty hned druhý den odevzdal
Lidovým novinám, aby je otiskovali každé
pondělí, s příslibem ,že závěr
dopíše a dodá co nejdříve. Závěr se
však stále ne a ne utvořit. Několikráte se dostal
i do časové tísně, kdy musel napsat kapitolu narychlo,
což bylo v knize samozřejmě poznat a ubíralo jí to na
kráse i dramatičnosti. Přiznám se, že těmi to kapitolami
jsem se musela doslova "prokousat".
Jednoho dne se autor závěru přeci jen dobral a fejetony mohly být vydány i v knižní podobě.
Fejetonový román Továrna na
absolutno vypráví o bohatém
továrníkovi G. H. Bondym a jeho bývalém
spolužákovi Ing. Markovi.
G. H. Bondy nalezne jednoho dne v novinách inzerát, ve
kterém kdosi z osobních důvodů nabízí
převratný vynález. Nejvíce ho však zaujme
jméno nabízejícího. Je jím
inženýr Marek. Rozhodne se za ním odjet a darovat mu
finanční obnos, neboť se domnívá, že Marek
prodává vynález pro nedostatek peněz. Jak se
podiví, když vidí, že jeho bývalý
spolužák má slušně prosperující
továrničku na žárovky a kapitál mu nijak
nechybí.
Hned toho dne spatří Bondy i zázračný stroj. Marek
ho však posílá do sklepa, kde je stroj
umístěn, samotného. Klade mu při tom na srdce, aby tam
nezůstával moc dlouho. Bondy ve sklepě bedlivě
prohlíží stroj vypadající jako velká
koule, nahoře s mřížkou. G. H. se ve sklepení
zdrží déle než je zdrávo a zmocní si ho
zvláštní nálada. Je mu jako by
létal, jako by dosáhl duševního
míru.
Ze "zajetí" stroje ho vysvobodí až Ing. Marek. Oba
bývalí spolužáci o této
zvláštní události diskutují a Marek
se přizná, kolik lidí už tento stav zažilo a že
někteří začali nejen věřit v boha, ale i uzdravovat. Sdělil mu
také svou teorii. Kotel, který nazval Karburátor,
získává energii rozkládáním
hmoty, přičemž vytváří jakýsi
vedlejší produkt. Ten zapříčiňuje stavy blaženosti
a snahu být obecně prospěšným. Jakoby z hmoty
uvolňoval Boha, který je podle bible ve všem. Ing. Marek
Ho, ale vědecky nazývá absolutnem.
G. H. Bondy se i přesto rozhodne karburátory vyrábět a
distribuovat do celého světa.
V dalších kapitolách autor popisuje jaké
má toto rozhodnutí následky. Lidé se
dávají hromadně na dobročinnost a na víru, bohužel
každý na jinou.
Začnou vznikat různé náboženské spolky.
Lidé různých přesvědčení sice mohou žít
nějaký čas vedle sebe, ale nakonec stejně zvítězí
touha přesvědčit všechny o jediném správném
názoru a to je vždy ten "můj". Nejspíše už sami
odhadnete vyústění příběhu. Nastane
celosvětová válka, při které se vyhladí
mnohdy i celé národy.
Po řadě let bojů vše dobře dopadne: lidé se
uklidní, zbylí vojáci si podají ruce a zase
na nějakou dobu zvládne mír.
Na závěr mi dovolte jeden citát, vybraný z
této knihy: "Každej to myslí náramně dobře s
lidstvem, ale s jedním každým člověkem, to ne. Tebe
zabiju, ale lidstvo spasím. A to nejni dobře, velebnosti. Svět
bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi."