Karel Čapek organizující

(První část cyklu 2008 - výročí Karla Čapka vycházejícího v časopisu Grand Biblio) 

Karel Čapek byl v podstatě plachý člověk, zároveň však plný energie, kterou nestačil vybít v pouhém psaní. K jeho vedlejším činnostem či koníčkům, jakým bylo zahradničení, fotografování, kreslení či nadšení pro výtvarné umění vůbec a samozřejmě i zájem o čtyřnohé obyvatele jeho domu, přibývaly i činnosti, které ho možná naplňovaly menším nadšením, ale jejichž vykonávání považoval za svoji občanskou povinnost. K těm patřila různá politická vystoupení (byl i spoluzakladatelem neúspěšné politické strany), práce v odborných komisích (přijal kupříkladu členství ve výboru pro literaturu a umění při Společnosti národů či členství v poradním souboru pro věci Národního divadla) a především setkávání s desítkami významných zahraničního hostů především z oblasti literatury a umění. Čapek také v roce 1926 v době aféry s českým fašistickým vůdcem Gajdou sezval do svého bytu vedoucí redaktory demokratických listů a s nimi společně založil takzvaný demokratický blok, který se zavázal hájit demokracii před útoky krajní pravice. Do této oblasti spadá i Čapkova snaha co nejvíce být nápomocen prezidentu republiky, pro něhož někdy bylo přijatelnější sdělovat své názory na politické problémy prostřednictvím neoficielního (a váženého) mluvčího. „Prosím, pane prezidente,“ píše mu v květnu roku 1926, „abyste opět někdy našel pro mne nějaký sebemenší úkol k vykonání. Chtěl bych Vám být k užitku v čemukoliv, co dovedu.“

"Pátečníci"

Některé aktivity i sám organizoval – nejproslulejšími se staly jeho „pátky“, tedy každotýdenní schůzky, na něž od podzimu roku 1924 až do konce svého života zval své přátele a kolegy i významné odborníky z různých oborů na neformální diskuse. V podkrovní místnosti jeho vinohradské vily se tyto schůzky měnily v setkávání intelektuální elity první republiky; mezi hosty patřili kromě jeho bratra Josefa a jeho nejbližších přátel a vrstevníků Langera, Poláčka, Basse či Peroutky také básníci Fráňa Šrámek a Vítězslav Nezval, vynikající avantgardní spisovatel Vančura, historik Šusta, filosof J. B. Kozák, nakladatel Julius Firt či malíři Rabas, Rada a Hoffmeister, přicházívali také prezident T. G. Masaryk či ministr Eduard Beneš. Podle Langerova svědectví Čapek se o své hosty příkladně staral: „Hlídal každému jeho oblíbený koutek i dietu, zajímal se o jejich práci i nesnáze…, obklopoval je stálou pozorností až do těch pozdravů rodinám při loučení a do knížek na památku.“ Čapek sám své páteční schůzky charakterizoval: „Zkrátka bylo to něco jako debatní mužský klub intelektuálů mezi třiceti a čtyřiceti léty, ale ani to nebylo pravidlem, celkem takové nahodilé a živé seskupení lidí, které stejně zajímala literatura jako politika, filosofie jako poslední mord, všeho druhu věda a vůbec lidský život.“

Karel Čapek přijal kupříkladu členství ve výboru pro literaturu a umění při Společnosti národů.

Český Penklub 

V téže době na naléhání svého přítele a překladatele Vočadla se Čapek začal zajímat o spisovatelský klub PEN, vzniklý v Anglii a aspirující stát se nepolitickou organizací, která sdružuje spisovatele po celém světě. Čapek se s činností Penklubu blíže seznámil za svého pobytu v Anglii a zaujala ho natolik, že se rozhodl české spisovatele, kteří by měli o existenci takového klubu u nás zájem, pozvat do pražské kavárny Louvre. Tam 25. 2. roku 1925opravdu založil československou odnož tohoto prestižního klubu. Čapka zvolili za předsedu. Čapek také byl jedním z hlavních organizátorů světového kongresu Penklubu, který se v létě roku 1938 sešel v Praze. Navrhl zvolit datum tak, aby účastníci mohli být přítomni sokolskému sletu. Osobně zval své kolegy a přátele a zasloužil se tak o to, že do Prahy, na niž se už snášel stín hitlerovské agrese, se sjelo na dvě stovky předních světových spisovatelů a že celý sjezd vyzněl jako podpora československé demokracii. Pro její záchranu právě v těchto posledních dnech jejího i svého života Čapek udělal všechno, co bylo v jeho silách včetně toho, že ač vystaven zuřivým útokům extrémní pravice se rozhodl zůstat v ohrožené vlasti….

Příště: Karel Čapek a český jazyk

Článek Ivana Klímy (foto: archiv Českého PEN klubu) uveřejňujeme s laskavým svolením časopisu Grand Biblio,ve kterém byl publikován v lednu roku 2008 (číslo 1-2/2008)
jako první část cyklu 2008 - výročí Karla Čapka.

Pro potřeby webu upravila Eva Dušáková