Pamětihodná místa spjaté s Karlem Čapkem

Karlovarský kraj

zdroj: mapy.atlas.cz

• V zámku je v turistické sezoně přístupná trvalá expozice "Karel Čapek a Západočeský kraj"
• Před zámkem je na pískovcovém soklu umístěna busta Karla Čapka připomínající spisovatelovu přítomnost roku 1917.
• Samotný původně renesanční zámek je velmi zajímavou památkou karlovarského kraje. Dnes je ve vlastnictví rodiny Lažanských, která jej zrekonstruovala. Zámek je památkáři považován za největší velký památkový objekt v ČR, který je v soukromých rukou.

zámek Chyše po rekonstrukci

zámek Chyše a jeho park

interiér zámku

Karel Čapek a Chýše
[24-05-2002] Autor: Zdeňka Kuchyňová

Jak jsme slíbili minulý týden, dnes se opět vracíme na Karlovarsko, do městečka Chýše. Představili jsme vám majitele zdejšího zámku - rodinu Lažanských a zmínili jsme se o tom, že na zámku pobýval i známý spisovatel Karel Čapek. Jak ho zdejší pobyt inspiroval, se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

Pobyt Karla Čapka na zdejším zámku připomíná expozice, kterou připravil Památník národního písemnictví a busta, která je umístěna v zámecké zahradě. První snahy připomenout Čapkův pobyt byly už v roce 1969. Ale povedlo se to téměř na den přesně po třiceti letech, 29. května 1999. Jak uvedl majitel zámku Vladimír Lažanský, Karel Čapek pobýval na zámku Chýše roku 1917. Studium dokončil už před dvěma lety a sháněl zaměstnání. Nakonec přijal místo u hraběte Lažanského, které mu zprostředkoval spisovatel Herben, který se znal s Lažanskými i Čapkovými rodiči. A protože Lažanští vždy na léto odjížděli z Prahy na zámek Chýše, ocitnul se tu na pět měsíců i Karel Čapek jako učitel mladého pána Lažanského. Na svůj pobyt nevzpomínal příliš rád, protože mu pracovní povinnosti zabíraly příliš mnoho času.

"Karel Čapek se tady nemohl věnovat například překladatelské činnosti, kterou měl zrovna v plánu - překládat francouzské básníky se svými kamarády a kolegy v Praze. A když už se nemusel zabývat tím mladým hochem, tak zase musel dělat společníka starému pánovi. Diskutovat s ním o politické situaci, hrát s ním šachy a tak dále. Ale Karel Čapek si ani neuvědomoval, že řadu těchto významných zážitků z pobytu zde na zámku pak velmi zúročil v té své další tvorbě. Zejména je to velmi patrné v jeho románu Krakatit z roku 1923, protože to není nic jiného než tady na zámku Chýše prožitá ta obrovská tragédie výbuchu muniční továrny na Plzeňsku v Bolevci. Ta se stala 25. května 1917. To už tady Karel Čapek byl tři týdny. No a samozřejmě to všechno zúročil v románu Krakatit, popsal tam tento zámek, dokonce i to služebnictvo".

Zámek inspiroval Karla Čapka k napsání ještě jednoho románu - Věc Makropulos. Za Karlem Čapkem přijel na Chýši jeho kamarád Jiří Foustka, který zde působil řečeno velmi zjednodušeně jako učitel tělocviku. Jednou procházeli celý zámek a objevili třetí místnost ve věži, která je přístupná pouze z půdy, ale zato je z ní krásný rozhled. Dovolili se starého pana hraběte, zda-li by se tam nemohli na pár dnů nastěhovat.

"Jedna ze služebných Mařenka Havránková, která si Karla Čapka údajně velmi oblíbila a on zase ji, tak mu říkala: "Pane doktore a vy se tam v té věži nebojíte?" A on se divil, proč by se měl bát a ona mu vyprávěla pověst o tomto zámku. V nějakých dávných dobách, řekněme barokních, tady to nároží obývala jedna Lažanská a ta požila nějaký elixír věčného mládí nebo života. Samozřejmě zemřela fyzickou smrtí, ale ten její duch tady má přetrvávat. Čapek si pak na to jistě vzpomněl a Věc Makropulos je velmi podobný námět, o té nesmrtelné herečce nebo zpěvačce. Takže to je pověst, která by se vázala k tomuto zámku."

Jak uvedl Vladimír Lažanský, zámek vždy byl dominantou regionu a sehrával úlohu společenského centra. A tu by mu chtěl zase vrátit. Jelikož je velmi rozlehlý, mohou se v zámku pořádat například vernisáže, výstavy, novomanželé mohou v romantickém prostředí uzavřít sňatek a samozřejmě je to skvěté místo pro koncerty. A ty už zde probíhají.

Můj syn, který studuje práva, tak se osm let učí klasicky zpívat u významné profesorky zpěvu, takže samozřejmě my pro to máme veliké pochopení a navíc tady nedaleko v Podbořanech působí velice vzácný pan profesor Josef Bašta, který vede své žáky a vždycky se svými žáky a přáteli tady děláme koncerty, například vánoční, děláme koncerty jarní na zahájení zámecké sezóny a zrovna tak podzimní na ukončení."

Zámek je přístupný veřejnosti od roku 1999 a je otevřen pouze o víkendech, protože se stále opravuje. Zrestaurovány jsou zatím nejvzácnější přízemní interiéry. K zámku náleží i dvanáctihektarový park, který byl založen v 17. století. Majitelé zámku tu intenzivně pracují už pět let, neboť park podle slov Vladimíra Lažanského připomínal džungli.

"Park je vyčištěn. Byla získána velice výrazná dotace od státního fondu životního prostředí - zhruba 2,8 milónu korun, je to 60 procent prostředků, my musíme k tomu přidat těch 40, a dá se říct, že v letošním roce se ten park celý dotvoří. Tady je spousta starých stromů, dokonce máme asi 430 let starou lípu."

Opravy zámku a parku dosud stály asi 40 miliónů korun, z toho pětinu dostali majitelé od státu. Jak říká Vladimír Lažanský, jsou zřejmě jediní soukromí majitelé, kteří se pustili do opravy tak velkého objektu, proto mají zřejmě ve financování prioritu. Také spolupráce s památkáři je bez problémů. Nedalo mi to, nezeptat se, co Vladimíra Lažanského vlastně přimělo pustit se do takto náročního projektu.

"Není to jenom, že bydlíte na zámku, kdo chce bydlet jako na zámku tak není problém si někde něco postavit a zařídit si to nějak stylově. Ale samozřejmě nekoupíte si tu historii, nekoupíte si ty dvoumetrové gotické zdi. Je to obrovský závazek i třeba pro mého syna, který to jednou převezme a bude to muset dokázat udržet. To je asi to proč tomu věnujeme veškerou energii, veškeré peníze, veškerý um.