Hordubal

Obsah:

   Těžkokrevný Juraj Hordubal vrací se po osmi letech z Ameriky, kde mezi cize-mluvícími lidmi odvykl řeči, na Podkarpatskou Rus do vesnice Krivé. Vzpomíná na těžkou prácí v dolech a myslí na to, jak přikoupí za naspořené dolary polí a krav a ty že bude pásat na polonině na čerstvém vzduchu. Těší se i na svou ženu Polanu a na dcerku Hafii. Ale zklame se; čekají naň kruté zkoušky. Stavení je sice opraveno, vždyť posílal Polaně dolary, ale Polana je všechna zaražena, mlčí a dcerka Hafie před ním utíká a má raději strýčka Štěpána Manyu, mladého čeledína, který změnil starodávné hospodaření selské na maďarský chov koní. V hospodě ho též nepoznávají, ba řeknou mu, co on sám ve své prosté duši nepochopí: Polana byla mu se Štěpánem nevěrná. Juraj se rozzuří, ale nikoliv na Polanu, nýbrž na zlolajné kamarády a zle je zbije. Aby umlčel lidské jazyky, zasnubuje dcerku Hafii Štěpánu. Ale v dědině se smějí Štěpánovi pro jeho nevěstu. Štěpán popuzen to vytkne Jurajovi. Ten se rozzuří, roztrhá svatební smlouvu a Štěpána vyžene. Sám setrvává ve své lásce k Polaně, sám sebe klame, i když se Polana zavírá a vzdoruje; ba odkazuje jí v závěti veškeré jmění za její lásku a věrnost manželskou, třeba že v zápětí se přesvědčí o její nevěře. Nedbá už ani na své zdraví, chodí s horečkou. navštíví i mudráckého Míšu, jemuž vyzná, co jej trápí. Najdou ho pak doma v chlévě nemocného. Přestěhují jej do jizby, několik jasných okamžiků nestačí, aby provedl svá předsevzetí; v horečce usne a ráno jej naleznou zabitého.
   Přijde starosta, četníci, lékař, který zjistí, že Hordubal, jenž ostatně už byl na smrt nemocen, byl zabit tenkým předmětech. Slovo mají teď dva četníci, z nichž starší, Gelnay, povahou dobrák, je přesvědčen. ze se pravda spíše a lépe vyhledá vcítěním, indukcí, než kausálním nexem, i nechce vyšetřovat příliš přísně. Naproti tomu druhý četník, Biegel, je studený rozum sám, hledá indicie a nestará se o člověka. Je zatčena Polana, která očekává narození dítěte, i Štěpán Manya. Ač oba zapírají, podaří se četníkům najít oněch 700 dolarů, které měl zavražděný přivázány na těle, i tenký nožík u Štěpána a usvědčit jej jako vraha.
   Po dalším vyšetřování dojde k soudnímu přelíčení, k němuž se dostaví celá Krivá, aby hlasem lidu soudila ne zločin, ale ... hřích. Štěpán se přizná, je odsouzen doživotně, Polana k 12 letům pro spoluvinu. Ale objektivní pravdy, jaké že byly pohnutky k činu, nikdo se nedoví. Lidská spravedlnost není na nic, správně soudí jen soud boží.