Ze života hmyzu

Obsah hry:

   V předmluvě se hájí básníci proti výtce pesimismu. Předehra předvádí samomluvu opilého tuláka. Ten ironizuje lidi, kteří jeho samého oslovují "člověče", ale od něho by takového oslovení nesnesli. Bude je tedy mít na hmyz. Přiběhne pedant se síťkou na motýle, jmenuje některé z nich a vystihuje smysl motýlího života věčnou hrou lásky. Tulák touž myšlenku projevuje verši.
   V 1. jednání se znázorňuje hra lásky mezi dvěma páry motýlů a pátým mezi nimi básníkem. Obě samičky snaží se koketováním získati brzy toho, brzy onoho motýla, jen aby ho družka družce odloudila. (Jsou to druhy jmenované pedantem.) Na konec odlétá Iris s Otakarem, který byl původně snoubencem druhé samičky Clythie. Iris se vrací sama, přináší zprávu, že Viktora sežral pták, a naříká, že bude musit snášet vajíčka ? výsledek lásky Otakarovy. Clythie odlétá hledat jiného milence.
   V druhém jednání "Kořistnici" neběží již o hru lásky, nýbrž o sobecké shánění majetku jménem rodiny. Párek chrobáků koulí svůj drahocenný majetek - kuličku trusu. Zatím co pro ni hledají úkryt, druhý chrobák jim ji ukradne. Stejně sobecky je cvrček. Ten se raduje z toho, že jiný cvrček se stal kořistí ptáka a tak se uvolnil byt pro něho a pro jeho ženu, čekající rodinu. Ale oba se stanou obětí Lumka, jenž shání zásoby pro svou larvičku. Larvu však i se zásobami zase sežere parasit. Během tohoto jednání se ozývá ustavičné volání kukly, že se rodí a že z ní povstane něco velikého.
   Od rodiny přechází tulák k ideji státu, kde jedinec se musí obětovat celku. Ztělesněním této ideje jsou "Mravenci" (3. jedn.). Mravenčí práce je diktována rychlým tempem, třebaže jedinci při ní hynou (vždyť je to v zájmu celku). V zájmu celku se také vede válka se žlutými mravenci. Přicházejí jen vítězné zprávy, za něž se vůdce modlí k bohu a jmenuie ho plukovníkem. Ale vítězi jsou na konec přece jen žlutí a jejich vůdce stejně se modlí k bohu a stejně mluví o národním nadšení a právu. Tulák jej zašlápne.
   Epilog "Život a smrt". Tulák se probudí ve tmě a zatouží po světle. Rozsvětlí se a tulák spatří radostný rej jepic, jež hlásají slávu života a při tanci hynou. Také kukla z 2. jedn. se zrodí v jepici a hyne. Tulák umírá a dva slimáci jsou zvědavými a lhostejnými diváky. Přichází dřevorubec s tetkou, jež nese dítě ke křtu, a vysloví lidový filosofický názor: Jeden se narodí a druhý umře.