Ze života hmyzu
(poprvé vydáno 1921)
(společně s bratrem Josefem)
Obsah hry:
V předmluvě se hájí
básníci proti výtce pesimismu. Předehra
předvádí samomluvu opilého tuláka. Ten
ironizuje lidi, kteří jeho samého oslovují
"člověče", ale od něho by takového oslovení nesnesli.
Bude je tedy mít na hmyz. Přiběhne pedant se síťkou na
motýle, jmenuje některé z nich a vystihuje smysl
motýlího života věčnou hrou lásky. Tulák
touž myšlenku projevuje verši.
V 1. jednání se znázorňuje hra
lásky mezi dvěma páry motýlů a pátým
mezi nimi básníkem. Obě samičky snaží se
koketováním získati brzy toho, brzy onoho
motýla, jen aby ho družka družce odloudila. (Jsou to druhy
jmenované pedantem.) Na konec odlétá Iris s
Otakarem, který byl původně snoubencem druhé samičky
Clythie. Iris se vrací sama, přináší
zprávu, že Viktora sežral pták, a naříká,
že bude musit snášet vajíčka ? výsledek
lásky Otakarovy. Clythie odlétá hledat
jiného milence.
V druhém jednání "Kořistnici"
neběží již o hru lásky, nýbrž o sobecké
shánění majetku jménem rodiny. Párek
chrobáků koulí svůj drahocenný majetek - kuličku
trusu. Zatím co pro ni hledají úkryt, druhý
chrobák jim ji ukradne. Stejně sobecky je cvrček. Ten se raduje
z toho, že jiný cvrček se stal kořistí ptáka a tak
se uvolnil byt pro něho a pro jeho ženu, čekající rodinu.
Ale oba se stanou obětí Lumka, jenž shání
zásoby pro svou larvičku. Larvu však i se zásobami
zase sežere parasit. Během tohoto jednání se
ozývá ustavičné volání kukly, že se
rodí a že z ní povstane něco velikého.
Od rodiny přechází tulák k ideji
státu, kde jedinec se musí obětovat celku.
Ztělesněním této ideje jsou "Mravenci" (3. jedn.).
Mravenčí práce je diktována rychlým tempem,
třebaže jedinci při ní hynou (vždyť je to v zájmu celku).
V zájmu celku se také vede válka se žlutými
mravenci. Přicházejí jen vítězné
zprávy, za něž se vůdce modlí k bohu a jmenuie ho
plukovníkem. Ale vítězi jsou na konec přece jen
žlutí a jejich vůdce stejně se modlí k bohu a stejně
mluví o národním nadšení a
právu. Tulák jej zašlápne.
Epilog "Život a smrt". Tulák se probudí
ve tmě a zatouží po světle. Rozsvětlí se a tulák
spatří radostný rej jepic, jež hlásají
slávu života a při tanci hynou. Také kukla z 2. jedn. se
zrodí v jepici a hyne. Tulák umírá a dva
slimáci jsou zvědavými a lhostejnými
diváky. Přichází dřevorubec s tetkou, jež nese
dítě ke křtu, a vysloví lidový filosofický
názor: Jeden se narodí a druhý umře.
|