Bíla nemoc
(poprvé vydáno 1937)
Rozbor díla:
studie Jakuba Šroubka
Obsah:
V jisté, blíže neurčené zemi, se
stejně jako ve zbytku světa rozmohla epidemie tzv. bílé
nemoci, která se projevuje bílými skrvnami na
kůži. Šíří se dotykem a ze začátku pouze
mezi chudými lidmi. Napadá pouze lidi nad čtyřicet pět
let. Mezi lidmi se o ní mluví jako o
malomocenství, jako o novodobém moru. Několik
týdnů po objevení skrvny začínají
nemocným upadávat kusy tkání. Přes
veškerou snahu zatím na světě neexistuje lék proti
této zhoubné nákaze.
Na státní klinku vedenou dvorním
radou prof. Sigeliem, který svůj život zasvětil boji s touto
zákeřnou chorobou přichází doktor Galén.
Tento pokladní lékař chudých pacientů objevil
postup léčení bílé nemoci. Sigelius jej
nejdříve považuje za šarlatána, ale nakonec
přistoupí na Galénovu podmínku a nechá jej
léčit ty nejchudší pacienty postižené
bílou nemocí, pacienty z pokoje číslo 13. Po
několika týdnech vykazuje Galénova metoda skvělé
výsledky. Galén si však svůj postup
úzkostlivě chrání, nechce jej nikomu vyzradit.
Sigelius svolá největší
světové lékařské kapacity, aby jim ukázal
zázračné úspěchy své kliniky v boji proti
bílé nemoci. Lékaři i tisk je nadšen.
Galén stojí v ústraní, ale když se
novináři mají k odchodu, osloví je.
Vysvětlí jim, že lék vynalezl on a že jej
nezveřejní, dokud nezavládne na světě mír. Že jako
lékař na frontě v zákopech viděl příliš
mnoho mrtvých, že cítí jako povinnost
využít situace k zamezení válek.
Tím ztropí skandál, Sigelius jej
vykáže ze své kliniky s tím, že
odmítá, aby nějaký utopistický pacifista
vydíral svět. Galén se vrací ke svým
chudým pacietům. Lék ale poskytuje pouze chudým
lidem, lidem bez moci a vlivu. Těm vlivnějším
Galén lék vydat odmítá. Vždycky je s
lítostí odmítne, s tím, ať se svými
kontakty a vlivem zasadí o nastolení světového
míru.
Mladí si z nastalou situací
nedělají hlavu. Bílá nemoc jim přijde vhod, na
pracovištích se uvolňují po zemřelých
místa a jejich život je najednou
jednodušší. Postava otce si pochvaluje nově
nabytou pozici ředitele účtárny v Krügových
závodech, kterou získal díky úmrtí
několika spolupracovníků, aniž přitom tuší, že
jeho manželka je čerstvě nakažena tou samou nemocí, která
jej obšťastnila lukrativním místem.
V zemi vládné diktatura.
Maršál - diktátor, který se k moci dostal
vojenským převratem před dvacet lety zbrojí a připravuje
se na výbojnou válku proti menšímu
sousednímu státu. V tom mu pomáhá jeho
jediný přítel, vlastník zbrojovek a milonář
baron Krüg.
Když onemocní baron Krüg,
navštíví v přestrojení Galéna, aby
ho vyléčil. Ten jej ale odhalí a dává
podmínku- musí okamžitě zastavit zbrojení, jinak
mu lék nebude vydán. Krüg sdělí
Maršálovi, že onemocněl bílou nemocí a
zpraví ho o Galénově podmínce; dokonce se
svěří, že koketoval s myšlenkou na její
přijetí. To je ale pro Maršála
nepřijatelné, potřebuje zbraně pro svou velkolepou válku,
která má přinést slávu jeho národu.
Krüg se snaží apelovat na Maršála, ten se
uvoluje přijmout pozastavení zbrojení na 2 týdny -
dobu nutnou pro jeho uzdravení. Krüg je ale poctivý
člověk a nechce Galéna podvést. Maršál tedy
nařídí zvýšit zbrojení. Krüg
spáchá sebevraždu.
Po Krügově smrti začíná
útok na sousední zemi. Ta se ale překvapivě dobře
brání a původní plány se jeví jako
pomýlené. Během projevu před
rozvášněným davem na sobě Maršál
zpozoruje bílé skrvny. Sigelius konstatuje, že bez
léku Maršálovi zbývá šest
týdnů života. Zprvu je Maršál stižen hrůzou z
blížící se smrti, z její nevyhnutelnosti.
Potom si ale představuje, jak zemře jako hrdina ve zbroji. Stále
sní svůj dobyvačný sen o podmanění celého
světa a o věčné slávě pro sebe i svůj národ.
Maršálova dcera a její přítel, synovec
barona Krüga telefonují Galénovi, aby
Maršála vyléčil. Ten má ale stejnou
podmínku - Maršál musí uzavřít
mír. On je ten, kvůli komu země celého světa
zbrojí, on má tu největší moc ve
svých rukou.
Mladý Krüg si uvědomí, že pokud
smrt diktátora Maršála během války,
která se zkomplikovala houževnatou obranou napadeného
státečku, by znamenala totální rozklad země a
krutou porážku. Po dlouhodobém
naléhání dcery a jejího přítele
Maršál svolí a dá Galéna zavolat.
Maršál si našel nový boj, novou
válku, co může bojovat: boj za věčný mír, ve
jménu lidstva a milionů malomocných celého světa.
Čekaje na Galéna si spokojeně spřádá nové
plány, jak vyhrát tuto novou válku.
V poslední, velmi emocionální
scéně je před Maršálovým palácem
srocen elektrizovaný dav, jenž provolává hesla:
"Ať žije Maršál, ať žije válka!"
Prodírající se Galén odporuje: "Ne,
válku ne!" Dav se na něj vrhne jako na zrádce a
Galén je davem ubit, léky jsou udupány.
Čapek zde staví proti sobě dvě
protikladné postavy. Na jedné straně naivní
Galén, který se snaží prosadit svou vizi světa,
světa bez válek, i za cenu toho, že za ni zaplatí
tisíce malomocných. Na druhé straně
fašizující diktátor, který se dere
za slávou a mocí pro svůj národ za cenu
tisíce životů svých vlastních vojáků i
nepřátel. Čapek zde analyzuje otázku moci, její
legitimnosti. Na otázku, zda-li dobrý úmysl
vynucený násilím, zůstává
stále dobrým úmyslem však Čapek
neodpovídá. Nemá odpověd a proto má hra
tragický konec, proto vlastně všichni
umírají nebo dozajista zemřou: Galén,
Maršál, miliony lidí. A není jen tak samo
sebou, že to je dav, kdo Galéna ušlape. Zlo,
násilí, nenávist nepřichází shora,
ta je mezi lidmi, jak ve zfanatizovaných masách, tak v
každém z nás.
Ač v předmluvě ke své hře Čapek
uvádí, že se jedná o "lokalisaci (...)
fiktivní, aby nebylo nutno myslet ani na skutečnou nemoc, ani na
fiktivní státy," se dá situace interpretovat zcela
konkrétně. Hra byla psaná v napjatých
předválečných letech a v Maršálově zemi
vidět nacistické Německo, v malé zemi Československo.
Bílá nemoc symbolizuje úpadek společnosti,
fašistické nesmysly, manipulaci s lidmi.
Bílá nemoc je dílo nadmíru důležité a zcela právem se řadí mezi Čapkova nejceněnější.
Zápis ze čtenářského deníku:
Hl. postava: dr. Galén
Vedl. postavy: baron Krüg, Maršál
Popudem k napsání tohoto dramatu z r.
1937 byl podle autorových slov "konflikt ideálů
demokracie s ideály neomezených a
ctižádostivých diktatur". Jistou zemi napadla epidemie
bílé nemoci. Lékař Galén proti ní
vynalezl účinný lék. Lék vydá jen
tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou
válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc
vypukla - výbojný maršál - chce
dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou
nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg.
Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou
splněny jeho podmínky. Krüg žádá
maršála, aby uzavřel mír. Ten však
trvá na dalším zvýšení
zbrojní výroby. Ani maršál nedonutí
Galéna ke změně jeho stanoviska a i ve chvíli, kdy
zpozoruje na sobě bílou skvrnu, fanatiky vyzývá k
dalšímu výbojnému tažení. Teprve na
naléhání své dcery a mladého
Krüga, jehož otec se zastřelil, je ochoten uzavřít
mír a splnit tak Galénovu podmínku, aby mohl
být léčen. Galén přicházející
k maršálovi je však ubit fanatickým davem,
když odmítá provolávat slávu válce,
a jeho lék je rozdupán. Čapek v předmluvě
dodává, že tento tragický závěr není
řešením, ale že "konečné řešení
zůstává politickým a duchovním
dějinám, na kterých nejsme angažováni jenom jako
diváci, nýbrž jako spolubojovníci, kteří
musejí vědět, na které straně světového
dramatického konfliktu leží celé právo a
celý život malého národa".
Obsah a rozbor díla:
Čapkovo dílo je dobrodružnou výpravou
za hledáním smyslu všedního života - je to
výprava, která objevuje i v nejobyčejnějším
lidském životě nekonečnou krásu a veliké možnosti.
Najdeme v něm planoucí uchvácení i tiché
zamyšlení, ustavičný nepokoj i líbeznou
pokojnost, závratné nadšení i
niterné odevzdání.
Jistou zemi napadla nákaza podobná
malomocenství, bílá nemoc. Doktor Galén
najde lék, ale prozrazení receptury podmiňuje
uzavřením míru mezi všemi zeměmi. Zde vlastně
dochází ke střetnutí dvou životních
postojů, dvou nesmiřitelných stanovisek: Maršál
ztělesňuje úsilí o moc a nadvládu, zatímco
doktor Galén je obráncem lidství, svobody,
humanity a míru. (Tyto hodnoty Čapek hájil celým
svým dílem.) Bílou nemocí je napaden i
hlavní zbrojař země baron Krug. Galén ho
odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho
podmínky. Baron žádá Maršála, aby
uzavřel mír, ten se mu však jen vysměje, že to
není možné. Brzy si také na těle objeví
bílou skvrnu, ale ze začátku i on odmítá
zrušit zbrojení. Nakonec ho jeho dcera a mladý
Krug přemluví. Doktor je však těsně před domem
Maršála davem ušlapán a jeho lék
rozdupán. Tím vlastně lidé zabíjí i
Maršála, kterému provolávali slávu.
Celý spor lékaře a vládce se tím
stává zbytečným. Galénovi se sice podařilo
přesvědčit člověka, který je strůjcem a vůdcem
válečné posedlosti, ale nakonec sám nesmyslně
umírá ušlapán těmi, za jejichž životy po
celou dobu bojoval. Národ se tak žene do války, ve
které už nezvítězí, a lidstvo
zůstává ohroženo tou hroznou bílou nemocí,
proti níž není léku.
Galén (Galénos byl slavný
antický lékař) - na jeho postavě je patrný
působivý protiklad mezi nenápadnou skromností až
rozpačitostí na jedné straně a mimořádnou
důsledností i neústupností na straně druhé.
Je to nepatetický, prostý, skrznaskrz civilní
hrdina, který se obejde bez sentimentality i velkých
gest, hrdina rozměru všedního dne. Lék proti
bílé nemoci je ochoten dát pouze těm zemím,
které se zřeknou útočných válek. Považuje
za svou přirozenou povinnost lékaře bránit lidský
život a mír. Odmítá proto léčit nejen
barona Kruga, ale i matku, skromnou a jistě hodnou ženu
účetního zbrojařských podniku. Dalo by se
říci, ze se tím prohřešuje proti
lékařské etiketě, že násilně, třeba i za cenu
lidského života, prosazuje svou myšlenku. Může
však s klidem plnit svou práci a vystavit lidstvo
hruzám války?
Maršál - je jistě v prvé řade
nositelem moci, nadvlády, násilí
potlačující svobodu a úctu k člověku.
Nezdráhá se zmařit tisíce lidských životů k
prosazení "vyšších" cílů, jimiž je
podrobení sousedních zemí. Je bezohledný,
ale rozhodně není zbabělý, není mu zcela odepřena
velikost, je to člověk, který žije až fanatickou vírou ve
svoje poslání a dokáže strhnout i ostatní
(podobnost ne náhodná s fašismem a jeho
hlavním protagonistou Adolfem Hitlerem). Nemá úzce
osobní, sobecké pohnutky, obětuje svého
jediného přítele Kruga a je schopen bez
váhání obětovat i sebe. Když se však
dovídá, že sám má bílou nemoc,
ocitá se v neřešitelné situaci: bez jeho
vedení nebude možné ve válce pokračovat a nebude
tak naplněno "poslání", které je jediným
smyslem jeho života. A tehdy pocítí také
otřásající strach ze smrti, stejně jako
všichni ostatní lidé. Rozhodne se nakonec pro
mír: "Bůh chce, abych dělal mír... To by bylo
ohromné vítezství, že ? Dělat mír: to by
náš národ byl první mezi všemi..."
Ale je také ješte jeden Čapek: ten,
který zvedá varovně svůj hlas a klade svými
díly veliké otázky, s nimiž se musí
vyrovnávat společnost a lidstvo jako celek. Ten, který
předvídavě upozorňuje na osudové problémy, na
nichž závisí další vývoj a snad i
sama existence naší země. Ukazuje na osobní
odpovědnost každého z nás lidí za budoucnost
lidského společenství.
K napsání tohoto díla jej vedla občanská
válka, která vypukla ve Španělsku. Karel Čapek
cítil potřebu varovat lid před hrozbami války, a proto
kromě Bílé nemoci napsal také Matku.
Hlavními hrdiny tohoto díla jsou Dr. Galén,
Maršál, baron Krüg a dvorní rada Sigelius.
Dr. Galén je velký humanista, je odpůrcem války a
odpor proti válce prosazuje někdy až fanaticky. Je také
velmi čestný a pravdomluvný a co je
nejdůležitější pevně si stojí za svým
názorem - jeho slovo vždy platí. Naopak
Maršál či baron Krüg jsou zastánci
války. Jde jim hlavně o moc. Nezáleží jim na
lidských životech, vše, co dělají, je z touhy po
moci.
Obsah: Dr. Galén nalezne lék proti
Bílé nemoci - ta se velmi rychle
šíří, projevuje se bílou necitelnou
skvrnou, která se rozšiřuje po celém těle. Nemoc
je malomocenství, které se v závěrečné
fázi projevuje odpadáváním
částí těla a velkým zápachem a končí
smrtí. Dr. Galén přichází na kliniku, kde
chce lidi nemocné Bílou (Čengovou) nemocí
léčit. Dvorní rada Sigelius mu přiděluje pokoj č. 13, kde
jsou velmi chudí lidé nemocní touto nemocí,
kteří nemají na zaplacení léčby. Dr.
Galén dává slib, že nebude léčit
žádné soukromé pacienty, ale jen lidi z pokoje 13.
Svůj lék nechce nikomu prozradit - udělal by to jen za
podmínky, že by bylo dosaženou trvalého míru. Jeho
léčba má velké úspěchy, a proto se na
kliniku jezdí dívat novináři a jiní
významní lidé (např. Maršál),
kteří ale blahopřejí Sigeliovi, který si
úspěch přivlastnil. Bílou nemocí onemocní
také velitel zbrojařských závodů baron Krüg.
Jde za Galénem, ale ten jej nechce léčit. Udělal by to
jen za podmínky, že by baron přestal zbrojit. Baron
odmítá. Jde Maršálovi (hlavnímu
diktátorovi země) sdělit, kolik už bylo vyrobenou zbraní
a při té příležitosti se mu svěřuje, že onemocněl
Bílou nemocí. Říká mu taky, že začal
uvažovat nad Galénovou podmínkou, ale
Maršál mu striktně nakazuje, že má ještě
zvýšit zbrojení. Protože má ale
Maršál barona rád, pozve si Galéna,
kterému nabídne soukromou kliniku za to, že barona
vyléčí. Galén opět vyrukuje se svou
podmínkou, naštěstí pro Maršála mu
během rozmluvy přijde telefonát, že se baron Krüg
zastřelil. Galén se vrací ke svým chudým
nemocným a Maršál zatím
rozpoutává velkou válku. Když mluví před
zfanatizovaným davem a klepe se přitom do hrudi, zjistí,
že nic necítí. Posléze objevuje obrovskou
bílou skvrnu na své hrudi. Jeho dcera a mladý
Krüg (syn zesnulého barona) zavolají Sigelia,
který Maršálovi sděluje, že mu zbývá
jen 6 týdnů života a jediný, kdo mu může pomoci, je
Galén. Ihned tedy volají Galéna, který chce
přijet jen pod podmínkou, že Maršál ukončí
válku. Jeho dceři a mladému Krügovi se ho nakonec
podaří přesvědčit a Galén jede k Maršálovi.
Je ale ušlapán zfanatizovaným davem a jeho
lék je zničen.
Čapek schválně vybral tento závěr.
Vyřešil tím prohřešek Galéna. Ten totiž
jako lékař, který stvrdil Hippokratovu přísahu,
měl léčit všechny lidi, ale Galén si vybral jen
chudé, kteří nemají žádnou moc (protože
chtěl, aby za mír bojovala bohatší společnost, v
jejíž rukou je možnost zastavit válku) a zároveň
jako lékař měl povinnost odstranil válku. Byl to
komplikovaný rozpor. Čapkovo drama, ale nekončí nijak
pesimisticky. Zůstali zde přeci ještě Maršálova
dcera a mladý Krüg - bojovníci za mír.
Hlavní myšlenkou díla byl určitě nesmyslný,
až naivní boj jednotlivce proti společnosti či proti
organizovanému zločinu a Čapek chtěl také varovat před
nesmyslností války.
Hra měla premiéru 29.1.1937 ve Stavovském divadle - režie se ujal
K. Dostal. Drama bylo také zfilmováno - hlavní roli ztvárnil Hugo Hass.
|