Bíla nemoc

Rozbor díla:

studie Jakuba Šroubka

Obsah:

   V jisté, blíže neurčené zemi, se stejně jako ve zbytku světa rozmohla epidemie tzv. bílé nemoci, která se projevuje bílými skrvnami na kůži. Šíří se dotykem a ze začátku pouze mezi chudými lidmi. Napadá pouze lidi nad čtyřicet pět let. Mezi lidmi se o ní mluví jako o malomocenství, jako o novodobém moru. Několik týdnů po objevení skrvny začínají nemocným upadávat kusy tkání. Přes veškerou snahu zatím na světě neexistuje lék proti této zhoubné nákaze.
   Na státní klinku vedenou dvorním radou prof. Sigeliem, který svůj život zasvětil boji s touto zákeřnou chorobou přichází doktor Galén. Tento pokladní lékař chudých pacientů objevil postup léčení bílé nemoci. Sigelius jej nejdříve považuje za šarlatána, ale nakonec přistoupí na Galénovu podmínku a nechá jej léčit ty nejchudší pacienty postižené bílou nemocí, pacienty z pokoje číslo 13. Po několika týdnech vykazuje Galénova metoda skvělé výsledky. Galén si však svůj postup úzkostlivě chrání, nechce jej nikomu vyzradit.
   Sigelius svolá největší světové lékařské kapacity, aby jim ukázal zázračné úspěchy své kliniky v boji proti bílé nemoci. Lékaři i tisk je nadšen. Galén stojí v ústraní, ale když se novináři mají k odchodu, osloví je. Vysvětlí jim, že lék vynalezl on a že jej nezveřejní, dokud nezavládne na světě mír. Že jako lékař na frontě v zákopech viděl příliš mnoho mrtvých, že cítí jako povinnost využít situace k zamezení válek.
   Tím ztropí skandál, Sigelius jej vykáže ze své kliniky s tím, že odmítá, aby nějaký utopistický pacifista vydíral svět. Galén se vrací ke svým chudým pacietům. Lék ale poskytuje pouze chudým lidem, lidem bez moci a vlivu. Těm vlivnějším Galén lék vydat odmítá. Vždycky je s lítostí odmítne, s tím, ať se svými kontakty a vlivem zasadí o nastolení světového míru.
   Mladí si z nastalou situací nedělají hlavu. Bílá nemoc jim přijde vhod, na pracovištích se uvolňují po zemřelých místa a jejich život je najednou jednodušší. Postava otce si pochvaluje nově nabytou pozici ředitele účtárny v Krügových závodech, kterou získal díky úmrtí několika spolupracovníků, aniž přitom tuší, že jeho manželka je čerstvě nakažena tou samou nemocí, která jej obšťastnila lukrativním místem.
   V zemi vládné diktatura. Maršál - diktátor, který se k moci dostal vojenským převratem před dvacet lety zbrojí a připravuje se na výbojnou válku proti menšímu sousednímu státu. V tom mu pomáhá jeho jediný přítel, vlastník zbrojovek a milonář baron Krüg.
   Když onemocní baron Krüg, navštíví v přestrojení Galéna, aby ho vyléčil. Ten jej ale odhalí a dává podmínku- musí okamžitě zastavit zbrojení, jinak mu lék nebude vydán. Krüg sdělí Maršálovi, že onemocněl bílou nemocí a zpraví ho o Galénově podmínce; dokonce se svěří, že koketoval s myšlenkou na její přijetí. To je ale pro Maršála nepřijatelné, potřebuje zbraně pro svou velkolepou válku, která má přinést slávu jeho národu. Krüg se snaží apelovat na Maršála, ten se uvoluje přijmout pozastavení zbrojení na 2 týdny - dobu nutnou pro jeho uzdravení. Krüg je ale poctivý člověk a nechce Galéna podvést. Maršál tedy nařídí zvýšit zbrojení. Krüg spáchá sebevraždu.
   Po Krügově smrti začíná útok na sousední zemi. Ta se ale překvapivě dobře brání a původní plány se jeví jako pomýlené. Během projevu před rozvášněným davem na sobě Maršál zpozoruje bílé skrvny. Sigelius konstatuje, že bez léku Maršálovi zbývá šest týdnů života. Zprvu je Maršál stižen hrůzou z blížící se smrti, z její nevyhnutelnosti. Potom si ale představuje, jak zemře jako hrdina ve zbroji. Stále sní svůj dobyvačný sen o podmanění celého světa a o věčné slávě pro sebe i svůj národ. Maršálova dcera a její přítel, synovec barona Krüga telefonují Galénovi, aby Maršála vyléčil. Ten má ale stejnou podmínku - Maršál musí uzavřít mír. On je ten, kvůli komu země celého světa zbrojí, on má tu největší moc ve svých rukou.
   Mladý Krüg si uvědomí, že pokud smrt diktátora Maršála během války, která se zkomplikovala houževnatou obranou napadeného státečku, by znamenala totální rozklad země a krutou porážku. Po dlouhodobém naléhání dcery a jejího přítele Maršál svolí a dá Galéna zavolat. Maršál si našel nový boj, novou válku, co může bojovat: boj za věčný mír, ve jménu lidstva a milionů malomocných celého světa. Čekaje na Galéna si spokojeně spřádá nové plány, jak vyhrát tuto novou válku.
   V poslední, velmi emocionální scéně je před Maršálovým palácem srocen elektrizovaný dav, jenž provolává hesla: "Ať žije Maršál, ať žije válka!" Prodírající se Galén odporuje: "Ne, válku ne!" Dav se na něj vrhne jako na zrádce a Galén je davem ubit, léky jsou udupány.
   Čapek zde staví proti sobě dvě protikladné postavy. Na jedné straně naivní Galén, který se snaží prosadit svou vizi světa, světa bez válek, i za cenu toho, že za ni zaplatí tisíce malomocných. Na druhé straně fašizující diktátor, který se dere za slávou a mocí pro svůj národ za cenu tisíce životů svých vlastních vojáků i nepřátel. Čapek zde analyzuje otázku moci, její legitimnosti. Na otázku, zda-li dobrý úmysl vynucený násilím, zůstává stále dobrým úmyslem však Čapek neodpovídá. Nemá odpověd a proto má hra tragický konec, proto vlastně všichni umírají nebo dozajista zemřou: Galén, Maršál, miliony lidí. A není jen tak samo sebou, že to je dav, kdo Galéna ušlape. Zlo, násilí, nenávist nepřichází shora, ta je mezi lidmi, jak ve zfanatizovaných masách, tak v každém z nás.
   Ač v předmluvě ke své hře Čapek uvádí, že se jedná o "lokalisaci (...) fiktivní, aby nebylo nutno myslet ani na skutečnou nemoc, ani na fiktivní státy," se dá situace interpretovat zcela konkrétně. Hra byla psaná v napjatých předválečných letech a v Maršálově zemi vidět nacistické Německo, v malé zemi Československo. Bílá nemoc symbolizuje úpadek společnosti, fašistické nesmysly, manipulaci s lidmi.
   Bílá nemoc je dílo nadmíru důležité a zcela právem se řadí mezi Čapkova nejceněnější.

Zápis ze čtenářského deníku:

   Hl. postava: dr. Galén
   Vedl. postavy: baron Krüg, Maršál
   Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur". Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky. Krüg žádá maršála, aby uzavřel mír. Ten však trvá na dalším zvýšení zbrojní výroby. Ani maršál nedonutí Galéna ke změně jeho stanoviska a i ve chvíli, kdy zpozoruje na sobě bílou skvrnu, fanatiky vyzývá k dalšímu výbojnému tažení. Teprve na naléhání své dcery a mladého Krüga, jehož otec se zastřelil, je ochoten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku, aby mohl být léčen. Galén přicházející k maršálovi je však ubit fanatickým davem, když odmítá provolávat slávu válce, a jeho lék je rozdupán. Čapek v předmluvě dodává, že tento tragický závěr není řešením, ale že "konečné řešení zůstává politickým a duchovním dějinám, na kterých nejsme angažováni jenom jako diváci, nýbrž jako spolubojovníci, kteří musejí vědět, na které straně světového dramatického konfliktu leží celé právo a celý život malého národa".

Obsah a rozbor díla:

   Čapkovo dílo je dobrodružnou výpravou za hledáním smyslu všedního života - je to výprava, která objevuje i v nejobyčejnějším lidském životě nekonečnou krásu a veliké možnosti. Najdeme v něm planoucí uchvácení i tiché zamyšlení, ustavičný nepokoj i líbeznou pokojnost, závratné nadšení i niterné odevzdání.
   Jistou zemi napadla nákaza podobná malomocenství, bílá nemoc. Doktor Galén najde lék, ale prozrazení receptury podmiňuje uzavřením míru mezi všemi zeměmi. Zde vlastně dochází ke střetnutí dvou životních postojů, dvou nesmiřitelných stanovisek: Maršál ztělesňuje úsilí o moc a nadvládu, zatímco doktor Galén je obráncem lidství, svobody, humanity a míru. (Tyto hodnoty Čapek hájil celým svým dílem.) Bílou nemocí je napaden i hlavní zbrojař země baron Krug. Galén ho odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky. Baron žádá Maršála, aby uzavřel mír, ten se mu však jen vysměje, že to není možné. Brzy si také na těle objeví bílou skvrnu, ale ze začátku i on odmítá zrušit zbrojení. Nakonec ho jeho dcera a mladý Krug přemluví. Doktor je však těsně před domem Maršála davem ušlapán a jeho lék rozdupán. Tím vlastně lidé zabíjí i Maršála, kterému provolávali slávu. Celý spor lékaře a vládce se tím stává zbytečným. Galénovi se sice podařilo přesvědčit člověka, který je strůjcem a vůdcem válečné posedlosti, ale nakonec sám nesmyslně umírá ušlapán těmi, za jejichž životy po celou dobu bojoval. Národ se tak žene do války, ve které už nezvítězí, a lidstvo zůstává ohroženo tou hroznou bílou nemocí, proti níž není léku.
   Galén (Galénos byl slavný antický lékař) - na jeho postavě je patrný působivý protiklad mezi nenápadnou skromností až rozpačitostí na jedné straně a mimořádnou důsledností i neústupností na straně druhé. Je to nepatetický, prostý, skrznaskrz civilní hrdina, který se obejde bez sentimentality i velkých gest, hrdina rozměru všedního dne. Lék proti bílé nemoci je ochoten dát pouze těm zemím, které se zřeknou útočných válek. Považuje za svou přirozenou povinnost lékaře bránit lidský život a mír. Odmítá proto léčit nejen barona Kruga, ale i matku, skromnou a jistě hodnou ženu účetního zbrojařských podniku. Dalo by se říci, ze se tím prohřešuje proti lékařské etiketě, že násilně, třeba i za cenu lidského života, prosazuje svou myšlenku. Může však s klidem plnit svou práci a vystavit lidstvo hruzám války?
   Maršál - je jistě v prvé řade nositelem moci, nadvlády, násilí potlačující svobodu a úctu k člověku. Nezdráhá se zmařit tisíce lidských životů k prosazení "vyšších" cílů, jimiž je podrobení sousedních zemí. Je bezohledný, ale rozhodně není zbabělý, není mu zcela odepřena velikost, je to člověk, který žije až fanatickou vírou ve svoje poslání a dokáže strhnout i ostatní (podobnost ne náhodná s fašismem a jeho hlavním protagonistou Adolfem Hitlerem). Nemá úzce osobní, sobecké pohnutky, obětuje svého jediného přítele Kruga a je schopen bez váhání obětovat i sebe. Když se však dovídá, že sám má bílou nemoc, ocitá se v neřešitelné situaci: bez jeho vedení nebude možné ve válce pokračovat a nebude tak naplněno "poslání", které je jediným smyslem jeho života. A tehdy pocítí také otřásající strach ze smrti, stejně jako všichni ostatní lidé. Rozhodne se nakonec pro mír: "Bůh chce, abych dělal mír... To by bylo ohromné vítezství, že ? Dělat mír: to by náš národ byl první mezi všemi..."
   Ale je také ješte jeden Čapek: ten, který zvedá varovně svůj hlas a klade svými díly veliké otázky, s nimiž se musí vyrovnávat společnost a lidstvo jako celek. Ten, který předvídavě upozorňuje na osudové problémy, na nichž závisí další vývoj a snad i sama existence naší země. Ukazuje na osobní odpovědnost každého z nás lidí za budoucnost lidského společenství.

Obsah: Dr. Galén nalezne lék proti Bílé nemoci - ta se velmi rychle šíří, projevuje se bílou necitelnou skvrnou, která se rozšiřuje po celém těle. Nemoc je malomocenství, které se v závěrečné fázi projevuje odpadáváním částí těla a velkým zápachem a končí smrtí. Dr. Galén přichází na kliniku, kde chce lidi nemocné Bílou (Čengovou) nemocí léčit. Dvorní rada Sigelius mu přiděluje pokoj č. 13, kde jsou velmi chudí lidé nemocní touto nemocí, kteří nemají na zaplacení léčby. Dr. Galén dává slib, že nebude léčit žádné soukromé pacienty, ale jen lidi z pokoje 13. Svůj lék nechce nikomu prozradit - udělal by to jen za podmínky, že by bylo dosaženou trvalého míru. Jeho léčba má velké úspěchy, a proto se na kliniku jezdí dívat novináři a jiní významní lidé (např. Maršál), kteří ale blahopřejí Sigeliovi, který si úspěch přivlastnil. Bílou nemocí onemocní také velitel zbrojařských závodů baron Krüg. Jde za Galénem, ale ten jej nechce léčit. Udělal by to jen za podmínky, že by baron přestal zbrojit. Baron odmítá. Jde Maršálovi (hlavnímu diktátorovi země) sdělit, kolik už bylo vyrobenou zbraní a při té příležitosti se mu svěřuje, že onemocněl Bílou nemocí. Říká mu taky, že začal uvažovat nad Galénovou podmínkou, ale Maršál mu striktně nakazuje, že má ještě zvýšit zbrojení. Protože má ale Maršál barona rád, pozve si Galéna, kterému nabídne soukromou kliniku za to, že barona vyléčí. Galén opět vyrukuje se svou podmínkou, naštěstí pro Maršála mu během rozmluvy přijde telefonát, že se baron Krüg zastřelil. Galén se vrací ke svým chudým nemocným a Maršál zatím rozpoutává velkou válku. Když mluví před zfanatizovaným davem a klepe se přitom do hrudi, zjistí, že nic necítí. Posléze objevuje obrovskou bílou skvrnu na své hrudi. Jeho dcera a mladý Krüg (syn zesnulého barona) zavolají Sigelia, který Maršálovi sděluje, že mu zbývá jen 6 týdnů života a jediný, kdo mu může pomoci, je Galén. Ihned tedy volají Galéna, který chce přijet jen pod podmínkou, že Maršál ukončí válku. Jeho dceři a mladému Krügovi se ho nakonec podaří přesvědčit a Galén jede k Maršálovi. Je ale ušlapán zfanatizovaným davem a jeho lék je zničen.

Čapek schválně vybral tento závěr. Vyřešil tím prohřešek Galéna. Ten totiž jako lékař, který stvrdil Hippokratovu přísahu, měl léčit všechny lidi, ale Galén si vybral jen chudé, kteří nemají žádnou moc (protože chtěl, aby za mír bojovala bohatší společnost, v jejíž rukou je možnost zastavit válku) a zároveň jako lékař měl povinnost odstranil válku. Byl to komplikovaný rozpor. Čapkovo drama, ale nekončí nijak pesimisticky. Zůstali zde přeci ještě Maršálova dcera a mladý Krüg - bojovníci za mír. Hlavní myšlenkou díla byl určitě nesmyslný, až naivní boj jednotlivce proti společnosti či proti organizovanému zločinu a Čapek chtěl také varovat před nesmyslností války.
Hra měla premiéru 29.1.1937 ve Stavovském divadle - režie se ujal K. Dostal. Drama bylo také zfilmováno - hlavní roli ztvárnil Hugo Hass.